Od roku 2008 organizujeme dopravu na poutní místa - převážně do Medjugorje - pro různé skupiny poutníků... Pro farnosti, duchovní společenství, pro studenty školy, lidi z různých koutů naší země... Vyjeli jsme, ať bylo teplo nebo zima. Cestovali jsme v menším či větším počtu; jeli jsme v autě, mikrobusu, autobusu i několika autobusech zaráz... Společně jsme vždy prožili dny plné občerstvení duše i těla.
Jmenuji se Barbora, narodila jsem se před více jak 37 lety do velké rodiny, kde jsem byla vedena k poctivému přístupu k životu a práci. Pocházím z malé moravské vesničky, ale v dospělosti mé kroky směřovaly do města, nedaleké Kroměříže, kde žiji dodnes. Ve víře jsem byla vychovávána od dětství, ale jak už to tak bývá, přijde okamžik, kdy musíme svou víru znovu pochopit, rozhodnout se pro ni, přijmout ji...
A v tom mi zásadně pomohlo poutní místo Medjugorje v Bosně a Hercegovině, kde jsem nejprve asi od 9 let každoročně jezdila na pouť a později jsem tam rok žila. Ten čas, který jsem mohla v Medjugorje prožít, považuji za nejtěžší a nejkrásnější čas mého života. Období, které nasměrovalo můj budoucí život...
Studovala jsem na Arcibiskupském gymnáziu v Kroměříži a později jsem tam i 11 let pracovala jako vychovatelka na internátě. Během zaměstnání jsem vystudovala dvě VŠ, obor Sociální pedagogika a Rekreologie - management rekreace a cestovního ruchu. Nyní pracuji v Charitě. Mimo jiné mám kurz zdravotník zotavovacích akcí, základní kurz krizové intervence a kurz první psychologické pomoci.
A co mě naplňuje, baví a dělá mi radost? Ráda pracuji s lidmi, vážím si u nich poctivosti, upřímnosti, férovosti, obětavosti a opravdovosti. Miluju zmrzlinu, přírodu a třeba taky řízení auta. :) Mám ráda práci s lidmi a pro lidi, manuální a kreativní práci, tvoření, sport a aktivní život. Při práci je pro mě důležitá smysluplnost a duchovní přesah.
Díky své mnohaleté práci s lidmi jsem si uvědomila, že nic se neděje jen tak, vše má svůj důvod, čas a řešení. A chceme-li žít před Bohem v pravdě, je nutné nezůstat na povrchu, ale jít hlouběji. Velikou oporou mi je v tom víra, protože vím, že Bůh je větší než jakékoliv zlo, než naše hříchy. Bůh může a Bůh chce - nám požehnat, nám pomoci... Protože On je náš milující Otec, kterému na nás záleží. V tomto duchu je mým osobním mottem: "co nic nestojí, za nic nestojí," a že "s Bohem je možné všechno." A s tím přistupuji i k organizování poutních cest do Medjugorje...